Kožní ekzém z pohledu lékařky

Svědění, začervenání, suchost, šupinatění, plasticita, hnisání, krvácení kůže, to jsou všechno první projevy EKZÉMU. Existuje několik druhů ekzémů např. ekzém kontaktní, seborhoický, dyshidrotický, mikrobiální, fototoxický... Existuje také forma ekzému, která nás může provázet celým životem a v určitých věkových kategoriích se projevovat specificky. Jedná se o ATOPICKÝ EKZÉM, nazývaný ATOPICKOU DERMATITIDOU - AD. Přestože výskyt AD v posledních letech stoupá, určitá forma svědící, suché, zarudnuté kůže byla popisována již ve starém Egyptě, staletí před naším letopočtem.

Kůže je největším orgánem lidského těla, zaujímá 1,5 - 2 m², cca 10% celkové hmotnosti, což přidává na závažnosti tohoto onemocnění, které značně zhoršuje kvalitu života. AD je chronické, zánětlivé onemocnění suché, hypersensitivní kůže. Vždy je porušen kožní ochranný systém tzv. ochranná kožní bariéra.

Atopická ekzém se projevuje už v kojeneckém věku

U kojenců se první příznaky AD projevují většinou již po 2 měsíci věku na obličeji, tělíčku, rukou a nohou. Tato forma výrazně svědí, děti jsou neklidné, špatně spí, pláčí, špatně prospívají. Mezi zhoršující faktory v tomto období patří především potravinové alergeny (kravské mléko, jahody, vejce, citrusy...). Z kojenecké fáze ekzém může přecházet do fáze dětské čili týkající se předškolního a školního věku. Uvádí se, že AD trpí 15–30 % dětí a 5–10 % dospělých.

Na vzniku AD se podílí několik faktorů, jedná se tedy o onemocnění multifaktoriální. Úlohu při vzniku hrají mechanismy imunologické, genetické, porucha bariérové funkce kůže a vlivy prostředí. Z genetických vlivů je častý je rodinný výskyt. Například 5–15 % atopiků může mít negativní rodinnou anamnézu, ale u rodičů se může vyskytovat i senná rýma nebo astma. Jestliže jeden z rodičů trpí AD, výskyt u dítěte je možný ve 20–40 % případů a při onemocnění AD obou rodičů se riziko, že dítě bude atopik, blíží až k 80 %.

Ekzém u dětí vypadá jinak než u kojenců

Ekzém v dětském věku se lokalizuje v takzvaných predilekčních lokalizacích, jako jsou loketní a podkolenní jamky, prsty u rukou, zápěstí a krk. Během prvních školních let se u některých dětí ekzém zklidní a jsou bez příznaků.  V aktivní formě může ekzém přecházet až u poloviny pacientů do dospělosti.

Dospělí ekzematici

Kůže je u dospělých atopiků hrubá, zarudlá, suchá, olupující se a po mechanickém škrábání zůstávají oděrky, strupy. Do takto porušené kůže, porušené kožní bariéry, se dostávají infekce jak virové (u dětí hlavně moluska), mykotické tak i bakteriální. Nejčastěji je kolonizace těchto míst u atopiků baterií Staphylococcus aureus.

Dospělá forma AD se zhoršuje u pacientů především po psychické zátěži, se změnou ročního období, při volbě nevhodného pracovního prostředí nebo sportování, kde důležitou úlohu hraje zapocení. Často jsou postiženy oční víčka, krk, prsty po stranách, bříška prstů rukou i nohou. 

Existuje několik přístupů k léčbě a péči o ekzematickou pokožku

V první fázi je terapie zaměřená na zvládnutí infekce bakteriální, virové nebo mykotické. V další fázi eliminujeme zarudnutí, svědění, otok, praskliny, mokvání.  V poslední fázi, která trvá i několik měsíců, je obnova kožní bariery indiferentním promazáváním.

Terapie AD je zdlouhavá, vyžaduje trpělivost a dobrou spolupráci rodičů dětí, později pacientů s lékařem dermatologem. Neméně důležitá je i spolupráce s pediatrem, alergologem či praktickým lékařem.